Základní škola Pelhřimov, Osvobození 1881, p.o.

Archív 2013-2014

Jeden z největších zážitků z výletu - toalety ve vlaku. Tedy hlavně ty ve směru Pelhřimov - Tábor, kam jsme sice přijeli včas, ale pak jsme cíl naší cesty trochu hledali, dokonce i zabloudili (ten výstup a hlavně sešup dolů byl super), ale stále jsme drželi směr. Housův mlýn jsme stihli najít včas. Co jsme viděli? Mučící nástroje, popravčí špalek, kládu (pranýř), psali jsme husím brkem, vrhali noži, sráželi ze sudu nádobu s vodou, zkoušeli zbroj a také jsme se mohli zúčastnit, kdyby nás vybrali, "pravé" bitvy mezi husity a křižáky. Co bylo perfektní - zbrojnice. Spolek, který provozuje Housův mlýn, se také zabývá výrobou zbroje do různých filmů, mohli jsme si vše prohlédnout, něco zkusit a dozvědět se mnoho zajímavého. Pak už nás čekala další akce na Žižkově náměstí - "bojová hra" - výprava s pracovním listem po památkách. Někteří to dotáhli až do konce a získali na Kotnově glejt práčete města Tábor. Ovšem to, co následovalo, nemá obdoby. Strašidelné podzemí. Paní učitelka se bála a nešla s námi, ale to o moc přišla. Prý však stačilo stát u vchodu a poslouchat naše děsivé řvaní. Škoda, že z toho nejsou fotografie, ty obličeje by asi byly skvělé. A ty co jsou na fotkách po ukončení prohlídky, prošly cenzurou a jsou pro jistotu pouze v soukromém archivu. Pak jsme ještě absolvovali výstup (někteří výběh - 200 schodů žádný problém) na věž. Závěr výletu patřil husitskému muzeu, tzn. film o uvedení do historie, komiksová zpracování příběhu o Janu Husovi, zkouška dvanáctikilové drátěné košile, ukázky strategie bitev, instruktážní film, jak se používaly husitské zbraně, historické postavy našich dějin, druhý největší gotický sál v Čechách atd. Škoda, že nebylo víc času. Nezbyl čas ani na rozchod, protože jsme museli chvátat zpátky na vlak, tak alespoň "rychlé" občerstvení. A hlavně SLÁVA NAZDAR VÝLETU - NEZMOKLI JSME (tedy jen malilinko) a příští rok se zase někam podíváme.